Silážování kukuřic v extrémních podmínkách!

Nedostatek vláhy a vysoké teploty letošního roku 2018 v mnoha zemědělských podnicích neumožnil zajištění výroby dostatku senáží. Mnohde se sklidila jen 1/3 obvyklého množství vojtěškových, jetelových, travních senáží, nebo jejich směsek. V krmných dávkách skotu je potřeba výpadek jednoho ze dvou hlavních objemných krmiv nahradit větší výrobou druhého – tedy kukuřičné siláže.

Díky vývoji počasí letošního léta se začalo se sklizní kukuřice na siláž v zemědělských podnicích o mnoho dnů dříve a nejsou výjimky, že ze žní se šlo rovnou do kukuřic. A někde ani toto urychlení nepomohlo. Začaly se sklízet porosty kukuřic, které již od pohledu vypadaly jako porosty připravené na sklizeň na zrno a ne určené k silážování.

Naším nejdůležitějším cílem při silážování takovéto hmoty kukuřičných siláží je kromě pečlivého udusání (kratší řezanka) a rychlého okyselení silážované hmoty i účinná prevence ochrany siláží před útokem kvasinek a plísní. Bilanční zásoba senáží je malá a proto zastoupení kukuřičné siláže v krmných dávkách skotu se značně zvýší. Bachor přežvýkavce musíme naplnit živinami minimálně z 50 % objemnými krmivy a z toho více jak 50 % bude zastoupena kukuřičná siláž. Jistě si dovedete představit, co s organismem samotné dojnice provede zkrmování zaplísněných, druhotně rozfermentovaných kukuřičných siláží s vysokým obsahem mykotoxinů, nebo alkoholu. Užitkovost, zdravotní stav, složky mléka, končetiny, telata a i samotný život dojnice – to vše je ohroženo.

Pro rychlé navození nízkého pH silážované hmoty je nutno použít homofermentativní kmeny bakterií mléčného kvašení – LALSIL CL HC.

Při přesychání hmoty, nebo při navážení hmoty do širokých jam je však potřeba užít silážní inokulant LALSIL FRESH HC, obsahující rovněž bakterie mléčného kvašení Lactobacillus buchneri avšak speciálního kmene NCIMB 40788. Tyto heterofermentativní bakterie lze s úspěchem užít do kombinací spolu s homofermentativními kmeny bakterií mléčného kvašení. Takto zakonzervované siláže nevykazují přílišnou kyselost (danou hodnotou KVV v protokolech), neboť v průběhu fermentace se zpracovává přebytečná kyselina mléčná na kyselinu octovou, která nesnižuje příjem zvířaty, protože je vytvořená řízenou fermentací a nikdy nepřevýší hodnotu kyseliny mléčné. Kyselina octová je normálně přítomná v bachoru, kde se jí během 24 hodin vytvoří až 3 kg.

Protiplísňovými a protikvasinkovými účinky je kyselina octová významným faktorem ovlivňujícím aerobní stabilitu krmiva po otevření jámy a odběrové stěny. LALSIL FRESH HC v kombinaci s LALSIL CL HC vytváří vhodnou a hlavně provozem odzkoušenou úspěšnou kombinaci inokulantů pro silážování kukuřičných siláží v extrémních suchých podmínkách.

V případech kdy silážovaná hmota zaschla na poli musíme užít inokulant s enzymem. LALSIL PS HS, který kromě bakterií mléčného kvašení obsahuje i enzym, vytvoří dostatek cukrů pro zdárnou fermentaci. A i tady je vhodné vytvořit kombinaci homo a heterofermentativních bakterií pro boj proti plísním a kvasinkám – ošetřit hmotu kombinací LALSIL PS HC a LALSIL FRESH HC.

K ošetření vrchní vrstvy siláží pod plachtu před zakrytím folií se užívá chemický přípravek ZEA ACID NEW. ZEA ACID NEW je směs kyseliny propionové, kyseliny octové s lignosulfáty. Jeho hodnota pH je 2,2-2,6. Užívá se v dávce 1,0 kg ZEA ACIDU NEW + 5-6 litrů vody na m² ošetřovaného povrchu jámy. Zabraňuje znehodnocení ošetřované plochy a zamezuje rozvoji kvasinek a plísní pod plachtou nebo při přerušení odběru i čela jámy.

Všechny tyto zásady platí i pro podniky, které konzervují kukuřičnou siláž v nepříznivých podmínkách pro bioplynové stanice.

Pro další dotazy neváhejte kontaktovat naše obchodní zástupce.

Nové, propracované a důmyslné silážovací technologie se tedy nezaměřují jenom na uchovávání živin za normálních okolností, ale jsou účinné i v období nepříznivých klimatizačních podmínek a vedou k navýšení krmné hodnoty a zdravotní bezpečnosti objemné píce.